Napsali o nás: Naše kotle spálí i bioodpad, na který jsou jiné firmy krátké
Hospodářské noviny - Teplo z biomasy. Inovativní technologii vymysleli a používají u svých kotlů na biomasu v trutnovské společnosti step trutnov. balíky slámy či sena se nemusí před spalováním rozdělit, do kotle putují v celku. díky tomu mohou kotle mít menší elektrický příkon a jsou ekologičtější.
Co kdyby se dala výrobní hala nebo kancelář vyhřát pálením zbylé slámy po sklizni nebo zbytky šťovíku? Tuto otázku si před lety položil zakladatel a majoritní vlastník firmy Step Trutnov Libor Pavlíček. Podnik sídlící na kraji východočeského města proslulého hudebním festivalem začal proto vyrábět průmyslové kotle využívající rostlinnou biomasu, které je dostatek a která se nechávala ležet ladem. „Tím, jak se klasická biomasa v podobě pilin či dřevěných štěpek stala módní záležitostí a začaly ji kvůli získávání dotací v podobě zelených bonusů využívat velké energetické společnosti, začala zdražovat. Pro menší firmy či obce se tak její spalování stalo neekonomické. Hledali jsme proto náhradu a našli ji v rostlinné biomase, kam patří například sláma, seno či šťovík. Zaměřili jsme se na biomasu, která se balíkuje na poli s běžně dostupnou technikou,“ vypráví Libor Pavlíček.
Klasické kotle na biomasu konkurenčních výrobců rostlinnou biomasu v celých balících nedokážou spálit. Balíky slámy se musely nejdříve rozdružit na menší části, aby se vešly do kotle. Jenže to jejich zpracování prodražuje, navíc některá rostlinná biomasa ani takto rozdružit nejde. „Například ze sena se nalepí rozdružované částice na oběžné kolo a ucpou rozdružovací zařízení,“ popisuje Pavlíček, který hledal způsob, jak se rozdružování surovin vyhnout. Firma proto přišla s technologií, při které do kotle zajede celý balík biomasy najednou. Kotle tak mají nižší elektrický příkon a jsou efektivnější. Dokážou spalovat více druhů biomasy. Během vývoje však firma zažila řadu složitých okamžiků. „V našem prvním kotli vyjížděly zpod roštu speciální nože, které balíky načechrávaly, abychom umožnili přístup vzduchu k palivu. Byly vyrobeny ze žárové oceli, ale výheň v kotli nevydržely a zkroutily se. Hledali jsme jiné materiály a nakonec se nejvíce osvědčily nože z litiny. Další problém nastal ve chvíli, kdy oheň pronikl do komory, ve které čekaly další balíky na posun do kotle. To jsme vyřešili instalováním chlazených dveří mezi kotel a komoru,“ vzpomíná Pavlíček. I když kotel nakonec začal fungovat správně, bylo obtížné nastavit správné množství vzduchu, které je ke spalování potřeba, aby byly dodrženy emisní limity dané zákonem. Firma proto zavedla další inovaci a vyrobila kotel, do kterého se balík biomasy vkládá nastojato. „Díky tomu dokážeme v kotli lépe oddělit jednotlivé vrstvy balíku a spalování je efektivnější,“ říká Pavlíček. Firma dokáže využít i velmi jemný popel, který spalováním vzniká. Odebírají ho místní zahradníci, kteří ho používají ke kompostování.
O výrobky z Trutnova mají zájem i v zahraničí. Před časem firma instalovala kotel na spalování rostliny Micanthus (sloní tráva) na farmu JB Adams v britském Bockletonu. Zakázka se však neobešla bez komplikací. Protože tato rostlina v Česku neroste, požádal Pavlíček, aby několik balíků trávy dodala farma do tuzemska. „K tomu nedošlo. Do Anglie jsme poslali kotel, o kterém jsme si mysleli, že bude efektivně fungovat. Na místě se ale ukázalo, že sloní tráva je příliš tuhá a podávacím zařízením se nedostane na aktivní část roštu. Vylepšili jsme proto zařízení, které podává balík biomasy na rošt, a instalovali ho v Anglii znovu,“ popisuje průběh zakázky Pavlíček s tím, že kvůli komplikacím sice obchod nebyl výnosný, ale zakázka velmi dobře posloužila jako reference pro další britské zákazníky. Firma ale také exportuje své kotle na Slovensko nebo Ukrajinu. Výrazněji by se chtěla prosadit na ruském trhu. Loni byl Pavlíček součástí české podnikatelské delegace, která zamířila do Pobaltí.
Stále častěji se na Step obracejí zákazníci, kteří chtějí vyzkoušet možnost spálit různá netradiční paliva. Firma tak například zkoušela zpracovávat tuhé odpady z čistíren odpadních vod či odštěpky vinné révy, které vznikají při úpravě rostlin. „Vinná réva v malých balících se ukázala jako velmi dobré topidlo. Bez jakýchkoliv úprav efektivně hoří, a tak si díky ní mohou vinaři snížit náklady na vytápění, když si koupí naše kotle,“ říká Pavlíček. Nedávno se na firmu obrátila kanadská firma, která si chtěla ověřit možnost pálení zbytků kukuřice. „Nyní objednáváme kamion kukuřice, aby-chom to vyzkoušeli,“ usmívá se Pavlíček. Za své inovativní výrobky získal Step Trutnov už řadu ocenění. Letos uspěl v národním finále soutěže evropských cen za společenskou odpovědnost European CSR Award. V tomto roce se také firma poprvé zúčastnila soutěže a festivalu Česká inovace, jejíž vyhlašovatelé hledají inovativní podnikatelské projekty a nápady.
„Načerpali jsme tam nejen inspiraci pro nové nápady, ale setkali se i s úspěšnými lidmi, kteří se podělili o své životní příběhy,“ říká na závěr Pavlíček.
Budoucnost svého oboru vidí podnikatel v propojení spalování netradiční biomasy s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Pilotní projekt elektrárny na biomasu realizoval Step loni pro jihočeskou zemědělskou společnost v Chelčicích. „Při spalování biomasy vzniká pára, která vchází do parního motoru. Ten vyrábí jeden megawatt elektřiny. Zbytkové teplo putuje do další turbíny, která vyrobí další 0,3 megawattu. Protože zemědělská firma produkuje vlastní seno a slámu, výrazně ušetří na nákladech za vytápění,“ říká Pavlíček. Step loni za své výrobky utržil více než 160 milionů korun, v budoucnu by chtěl obrat navyšovat.
Co kdyby se dala výrobní hala nebo kancelář vyhřát pálením zbylé slámy po sklizni nebo zbytky šťovíku? Tuto otázku si před lety položil zakladatel a majoritní vlastník firmy Step Trutnov Libor Pavlíček. Podnik sídlící na kraji východočeského města proslulého hudebním festivalem začal proto vyrábět průmyslové kotle využívající rostlinnou biomasu, které je dostatek a která se nechávala ležet ladem. „Tím, jak se klasická biomasa v podobě pilin či dřevěných štěpek stala módní záležitostí a začaly ji kvůli získávání dotací v podobě zelených bonusů využívat velké energetické společnosti, začala zdražovat. Pro menší firmy či obce se tak její spalování stalo neekonomické. Hledali jsme proto náhradu a našli ji v rostlinné biomase, kam patří například sláma, seno či šťovík. Zaměřili jsme se na biomasu, která se balíkuje na poli s běžně dostupnou technikou,“ vypráví Libor Pavlíček.
nože nevydržely žár
Klasické kotle na biomasu konkurenčních výrobců rostlinnou biomasu v celých balících nedokážou spálit. Balíky slámy se musely nejdříve rozdružit na menší části, aby se vešly do kotle. Jenže to jejich zpracování prodražuje, navíc některá rostlinná biomasa ani takto rozdružit nejde. „Například ze sena se nalepí rozdružované částice na oběžné kolo a ucpou rozdružovací zařízení,“ popisuje Pavlíček, který hledal způsob, jak se rozdružování surovin vyhnout. Firma proto přišla s technologií, při které do kotle zajede celý balík biomasy najednou. Kotle tak mají nižší elektrický příkon a jsou efektivnější. Dokážou spalovat více druhů biomasy. Během vývoje však firma zažila řadu složitých okamžiků. „V našem prvním kotli vyjížděly zpod roštu speciální nože, které balíky načechrávaly, abychom umožnili přístup vzduchu k palivu. Byly vyrobeny ze žárové oceli, ale výheň v kotli nevydržely a zkroutily se. Hledali jsme jiné materiály a nakonec se nejvíce osvědčily nože z litiny. Další problém nastal ve chvíli, kdy oheň pronikl do komory, ve které čekaly další balíky na posun do kotle. To jsme vyřešili instalováním chlazených dveří mezi kotel a komoru,“ vzpomíná Pavlíček. I když kotel nakonec začal fungovat správně, bylo obtížné nastavit správné množství vzduchu, které je ke spalování potřeba, aby byly dodrženy emisní limity dané zákonem. Firma proto zavedla další inovaci a vyrobila kotel, do kterého se balík biomasy vkládá nastojato. „Díky tomu dokážeme v kotli lépe oddělit jednotlivé vrstvy balíku a spalování je efektivnější,“ říká Pavlíček. Firma dokáže využít i velmi jemný popel, který spalováním vzniká. Odebírají ho místní zahradníci, kteří ho používají ke kompostování.
O výrobky z Trutnova mají zájem i v zahraničí. Před časem firma instalovala kotel na spalování rostliny Micanthus (sloní tráva) na farmu JB Adams v britském Bockletonu. Zakázka se však neobešla bez komplikací. Protože tato rostlina v Česku neroste, požádal Pavlíček, aby několik balíků trávy dodala farma do tuzemska. „K tomu nedošlo. Do Anglie jsme poslali kotel, o kterém jsme si mysleli, že bude efektivně fungovat. Na místě se ale ukázalo, že sloní tráva je příliš tuhá a podávacím zařízením se nedostane na aktivní část roštu. Vylepšili jsme proto zařízení, které podává balík biomasy na rošt, a instalovali ho v Anglii znovu,“ popisuje průběh zakázky Pavlíček s tím, že kvůli komplikacím sice obchod nebyl výnosný, ale zakázka velmi dobře posloužila jako reference pro další britské zákazníky. Firma ale také exportuje své kotle na Slovensko nebo Ukrajinu. Výrazněji by se chtěla prosadit na ruském trhu. Loni byl Pavlíček součástí české podnikatelské delegace, která zamířila do Pobaltí.
Teplo z vinné révy
Stále častěji se na Step obracejí zákazníci, kteří chtějí vyzkoušet možnost spálit různá netradiční paliva. Firma tak například zkoušela zpracovávat tuhé odpady z čistíren odpadních vod či odštěpky vinné révy, které vznikají při úpravě rostlin. „Vinná réva v malých balících se ukázala jako velmi dobré topidlo. Bez jakýchkoliv úprav efektivně hoří, a tak si díky ní mohou vinaři snížit náklady na vytápění, když si koupí naše kotle,“ říká Pavlíček. Nedávno se na firmu obrátila kanadská firma, která si chtěla ověřit možnost pálení zbytků kukuřice. „Nyní objednáváme kamion kukuřice, aby-chom to vyzkoušeli,“ usmívá se Pavlíček. Za své inovativní výrobky získal Step Trutnov už řadu ocenění. Letos uspěl v národním finále soutěže evropských cen za společenskou odpovědnost European CSR Award. V tomto roce se také firma poprvé zúčastnila soutěže a festivalu Česká inovace, jejíž vyhlašovatelé hledají inovativní podnikatelské projekty a nápady.
„Načerpali jsme tam nejen inspiraci pro nové nápady, ale setkali se i s úspěšnými lidmi, kteří se podělili o své životní příběhy,“ říká na závěr Pavlíček.
Budoucnost svého oboru vidí podnikatel v propojení spalování netradiční biomasy s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Pilotní projekt elektrárny na biomasu realizoval Step loni pro jihočeskou zemědělskou společnost v Chelčicích. „Při spalování biomasy vzniká pára, která vchází do parního motoru. Ten vyrábí jeden megawatt elektřiny. Zbytkové teplo putuje do další turbíny, která vyrobí další 0,3 megawattu. Protože zemědělská firma produkuje vlastní seno a slámu, výrazně ušetří na nákladech za vytápění,“ říká Pavlíček. Step loni za své výrobky utržil více než 160 milionů korun, v budoucnu by chtěl obrat navyšovat.